Moderní přístupy k zobrazování mozku

Zobrazovací metody mozku prodělaly v posledních dekádách obrovský rozmach. Při uvedení počítačové tomografie (CT) do klinického provozu v sedmdesátých letech minulého století se zdálo, že dokonalejší technika vyšetření mozku již není myslitelná. V dnešní době, krom vybraných a akutních případů, vyšetření mozku je doménou především magnetické rezonance (MR).

Obě tyto techniky se však užívají nejen jako diagnostické, ale stále častěji i pro zaměření pro následnou přesnou a minimálně invazivní léčbu v radioterapii a rovněž v tzv. radiochirurgii při léčbě Leksellovým Gama nožem nebo pomocí Cyber Knife. MR však zachycuje nejen morfologii mozku a odhaluje různé patologické stavy, nicméně má rovněž funkční potenciál, kdy je schopno detekovat ty oblasti mozku, které jsou právě aktivovány. Toho se hojně využívá k odlišení tzv. eloquentních oblastí mozku, jejichž porušení by vedlo k poškození pacienta, od nádorů či jiných patologických lézí.

Nicméně stupeň metabolické aktivity mozku v dnešní době nejlépe zobrazuje vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET), která se v posledních dvou dekádách již prakticky nepoužívá samostatně, ale v rámci tzv. hybridního zobrazování v kombinaci s CT - pak jde o tzv. PET CT, nebo s MR - hovoříme o PET MR vyšetření.

Role těchto hybridních zobrazovacích metod stále narůstá, a to nejen v oblasti mozku, ale při zobrazení celého těla.